Klikovy vrchy, 68 km, Nový Dům, aneb podzimní klasika klasik

Klikovy vrchy, 68 km, Nový Dům, aneb podzimní klasika klasik

Co by to byl podzim bez Klikáčů? A tak i když letošní podzim začal značně nejistě a pandemiová opatření postupně stále přituhovala, oblíbené Klikovy vrchy se ještě uspořádat stihly, tak díky do CFC Kladno za to, určitě to letos nebylo jednoduché. Kvůli opravám silnic letos padl start v Lánech, čímž byla trasa závodu od původního místa startu v Bratronicích ještě více zkrácena, ale zase jsme […]

Read Me

Železný dědek, (ne)UAC, 8 km, Soběhrdy, aneb 15 minut bolesti

Železný dědek, (ne)UAC, 8 km, Soběhrdy, aneb 15 minut bolesti

Se Železným dědkem to letos bylo takové zvláštní. Tradiční akce, která se jezdí už od roku 1985, se letos poprvé nejela jako hromadný závod na cca 100 km, ale (patrně z důvodu nepovolení PČR) jen jako individuální časovka na 8 km. A také kvůli letos nebyla zařazena do seriálu UAC, resp. byla tam zařazena pouze jako nesoutěžní závod, neb ve stejný den se jel hromaďák […]

Read Me

Kolem Posázaví, UAC, 93 km, Ondřejov, aneb finiš dobrý, všechno dobré

Kolem Posázaví je můj oblíbený a spravedlivý závod vedoucí místy, kam rád jezdím i v tréninku, navíc letos těch závodů není tolik a když už se nějaký povede uspořádat, tak je to skoro zázrak. Sláva tedy pořadatelům z CFC Kladno, že se jim to podařilo i letos v nelehké době koronavirové. Počasí bylo krásné letní, možná až moc, na dva bidony to bude na hraně, […]

Read Me

Krakonošův cyklomaraton, 134 km, Trutnov, aneb lepší mokro než tropy

Krakonošův cyklomaraton, 134 km, Trutnov, aneb lepší mokro než tropy

Krakonošův cyklomaraton byl letos mojí závodní premiérou v době pokoronavirové. Krakonoš se však letos na cyklisty asi trochu zlobil a seslal na ně kruté počasí, tedy alespoň předpověď na sobotu byla po několika předchozích pěkných teplých dnech doslova příšerná, celý den ceďák a teploty nepřekračující jednocifernou hodnotu. Startovné jsem ale dostal jako dárek k narozeninám, tak se na to vykašlat moc nešlo.

Read Me

ČT Author Cup aneb když se využije konkurenční výhoda

ČT Author Cup letos po osmnácté, to už je něco let. Ale něco nového přece bylo, a to dosti podstatného. Letos jsem totiž prodal nový bike 29“ a místo něj koupil od kamaráda Michala Stránského krosku, tedy cyklokrosové kolo s karbonovým rámem a hydraulickými kotoučovkami – je to TREK Boone 5 z roku 2016 a od první chvíle, co jsem si na něj sedl (1.5.2019), tak jsem z něj nadšený. Do práce a z práce na něm lítám jako vítr, podařilo se mi na něm vyhrát i lokální MTB závod u nás ve Struhařově (byť tam to bylo dost se štěstím), tak jsem byl samozřejmě zvědavý, jak se tento stroj popasuje s tradiční tratí Author Cupu v Jizerkách. Počasí bylo v polovině října letos luxusní, ráno trochu zima (návleky, dlouhé rukavice, čepice přes uši), ale slibovali v průběhu dne oteplení a sluníčko, což se také vyplnilo.
Read Me

Klikovy vrchy aneb když je jízda do kopce za odměnu

Třetí zářijovou neděli se jezdí tradičně Klikovy vrchy, loni jsem se nezúčastnil, když jsem vyspával po večírku, letos jsem nevyspával, počasí bylo takřka ideální (až na poměrně silný nezvyklý východní vítr), Klára a děti jeli se mnou, že si udělají po dobu závodu výlet a dokonce se mi podařilo na 23. závodě z 26 závodě od konce konečně vyzvednout startovní číslo UAC pro celou sezónu. Akorát času na rozjetí moc není, v čase startu mladšího balíku si ještě přidělávám číslo u auta a na čas startu mého staršího balíku v 11:10 dorážím asi tak dvě minuty před.
Read Me

Král Šumavy ROAD, cyklomaraton, 165 km, Klatovy, aneb když se jede po paměti a ne dle propozic

Konec srpna patří tradičně silničnímu Králi Šumavy, který se poslední čtyři roky jezdí jako volná vyjížďka se čtyřmi měřenými úseky, což mi celkem vyhovuje. Mezi úseky se jede volně, povídá se, pak si občas někde pustíme stopky a jede se chvíli krev, a pak zase volně, na bufetech si může v klidu člověk zastavit a bez časového presu se naládovat vším, co mu přijde pod ruku, to můžu! Tak jako loni jsem vzal vyvětrat opět svoji dvojku TREK 1500 z roku 2003, jednak mi to tu na ní loni moc pěkně jelo a Krále to kolo jelo už nesčíslněkrát, navíc jednice po zmoklém Krušnotonu, následném umytí a promazání dost nepříjemně křupala, zkrátka ještě jsem ji neměl úplně poladěnou, tak jsem to vyřešil takto.
Read Me

Krušnoton 3XL, aneb nevěřil jsem a je to tam!

Letos jsem si trochu zaexperimentoval, k jubilejnímu 10. ročníku připravili pořadatelé výroční extra dlouhou (305 km) a extra náročnou (přes 6 000 m převýšení) trasu. Sami o ní na stránkách závodu napsali toto:

Nejdelší trať 300 Km – XXXL: Novinka pro desátý ročník. Opravdová výzva pro pravověrné maratonce. Nechybí na ni legendární stoupání na Sněžník, Nakléřov, Komáří Vížku, Bouřňák a Dlouhou Louku. Svatá pětice, kterou doplní úžasný okruh v Českém Středohoří, na kterém není metr roviny. 3XL trasa vás bude kousat, nechá vás trpět, budete nás za ni proklínat. Ale již první centimetr za cílovou čarou z vás budou stříkat pozitivní emoce. Budete už jednou pro vždy nejodvážnější a nejtvrdší Krušnotonci.

Start: Teplice, Rooseveltova ul., 10. 8. 2019, 6:30 hodin
Délka: 300 km
Převýšení: 6000 m
http://www.krusnoton.cz/cz/trate-zavodu/300-km—xxxl.htm
 
Zprvu jsem se tomu smál, jenže pak … pak jsem o tom začal přemýšlet. Pokud to má být trasa, která se dá zajet jen teď, a v příštích letech bude nejdelší opět obvyklých 250 km, tak by to stálo za to, posledním mým obdobným vytrvaleckým počinem byl Vasův běh na lyžích ve Švédsku v roce 2010, tak proč si nedokázat, že něco podobného se dá absolvovat i po čtyřicítce. Trochu jsem se přemlouval, ale nakonec jsem se tedy přihlásil na trasu 3XL, tedy tu nejdelší, třistakilometrovou. Až pak jsem si s hrůzou uvědomil, že Vasák jsem běžel nějakých 10 hodin, ale 300 km na kole v horách při očekávané rychlosti cca 25 km/h bude nějakých 12 hodin, s pauzami na bufetech spíš ještě víc, a začalo to ve mně hlodat, že jsem asi udělal dost blbost. Navíc trénink taky nebyl optimální, z delších tras jsem jel naposledy Krakonošův cyklomaraton (172 km) v polovině června, od té doby jen do práce a z práce, něco o dovolené, ale vždy tak max. okolo 70 km, pak týden před Kolem Posázaví na 95 km, kde jsem sice úplně nevyhořel, ani nezazářil, no a teď mám jako jít na 300 km?

Read Me

Kolem Posázaví aneb od krize po euforii a zase zpět na zem

Závodů na jihovýchodě od Prahy, kde jsem cyklisticky vyrostl a kde to mám rád, není moc, a tak když už nějaký je, je třeba jej podpořit, když to jde. Kolem Posázaví z dílny CFC Kladno se zázemím v Ondřejově mám 7 km z chalupy, čas jsem taky měl, takže to šlo…

Read Me

Shrnutí aktivity za druhou polovinu sezóny aneb takový rozmanitý mix všeho možného – část 2

… pokračování v povídání …
Read Me