Historie

Roku 1900 se konalo na louce u Veltěžského mlýna první veřejné cvičení Sokola Veltěž. Dojmy starých lidí, kteří takové cvičení viděli poprvé v životě byly veliké. Vyvrcholením bylo cvičení Pražských Sokolů na hrazdě a na bradlech. Bylo to něco nového pro zdejší lid.

V roce 1905 se rozmáhá v obci hnutí, které bojuje za práva dělníků a zároveň za všeobecné hlasovací právo. V tu dobu se ptá hostinský pan Řehák, zda by Tělocvičná jednota Sokol proti tomu nic nenamítala, kdyby v jeho hostinci se pořádala veřejná schůze lidu, na které bude projev o všeobecném hlasovacím právu. Výbor Sokola neměl námitek. K tomuto hnutí se připojuje také Tělocvičná jednota Sokol Veltěž.

V zápise spolkové knihy Sokola Veltěž ze dne 6.února 1921 je první záznam o projednání stavby sokolovny, kde nájemce statku ve Veltěži č. 14, Stanislav Tlučhoř osvětlil přídělový zákon, dle kterého k účelům humanitním, tělovýchovným a tělocvičným lze dosíci půdy pro stavby. Bylo jednomyslně usneseno zbudovat vlastní tělocvičnu. Jmění jednoty koncem ledna 1921 je 3.379 Kčs. Hned na to, na schůzi 20.března 1921, bylo usneseno vypsání členských podílů v částkách od 50 do 100 Kčs. Tím bylo docíleno částky 13.200 Kčs. Další peníze byly získány sehráním divadelních představení a výtěžky ze zábav.

Bylo usneseno, že cihly budou vyráběny ručně a zajištěno, že je možné vyrobit 1 000 ks cihel nákladem 130 Kčs. Výměra pozemku pro stavbu sokolovny je 6.000 m2. A tak po horečných přípravách roku 1922 se začíná se stavbou sokolovny. Úplný rozpočet na stavbu činí 562.000 Kčs. Bylo rozhodnuto, že půjčka nesmí činit více jak 100.000 Kčs a stavba se musí ještě téhož roku dostat pod střechu.

Dne 23.června 1922 je slavnostně položen základní kámen za přítomnosti čelních představitelů obce. Stavba byla prováděna svépomocí členů Sokola a za přispění místních sedláků. Do konce září je sokolovna skutečně pod krovem. Práce však dále pokračují přičiněním členů jednoty a v září roku 1924 byla sokolovna slavnostně otevřena a odevzdána svému účelu.

V roce 1925 se začíná v sokolovně promítat i film. Výtěžky z představení jdou na úhradu dluhu. V té době již jednota vykazovala aktiva. Budova má cenu 477.700 Kčs, operátorská kabina kina 13.000 Kčs a cvičební inventář 3.620 Kčs. Stále však zde byla ke splácení značná část dluhu a úroků z půjčky. Až do druhé světové války se v jednotě cvičí, pořádají se veřejné besídky. Cvičí všechny složky od mužů až po žactvo, samozřejmě, že i ženy a žákyně. Jednota se zúčastnila všech sletů.

Pak přichází nejtragičtější doba v životě našich národů tj. obsazení pohraničí a později i obsazení okleštěné republiky hitlerovskými vojsky. Budova Sokola je zabrána pro vojenské účely, Sokol rozpuštěn. Náš lid se však nechce s okupací smířit a proti fašistickým uchvatitelům bojuje. Mezi těmito bojovníky jsou i členové Sokola Veltěž. V období fašistické okupace zemřel v koncentračním táboře Jan Goldstein, v Pankrácké sekyrárně umírají Jan Liška a jeho choť Antonie, Karel Brzobohatý si bere raději dobrovolně život, aby nepadl do rukou Gestapa. Na uctění jejich památky je v sokolovně umístěna pamětní deska. Přichází rok 1945 a činnost Sokola je v obci opět obnovena.

V roce 1948 se jednota zúčastnila XI. Všesokolského sletu. V témže roce také dochází dne 31. března ke sjednocení všech tělovýchovných a sportovních organizací a je vyhlášen vznik jednotné celostátní tělovýchovné organizace, která má název ČSTV.

V roce 1991 se TJ Sokol Veltěž na Valné hromadě usnesl a přihlásil znovu k tradicím Sokola, odstoupil od ČSTV a vstoupil do Československé obce sokolské (později České obce sokolské). Naše jednota spadá pod župu Barákovu. Také se mění název, místo Tělovýchovné jednoty se jmenuje opět Tělocvičná jednota Sokol Veltěž. (Zde je namístě podotknout, že i za doby největšího socialismu měla naše jednota v názvu Sokol).

Stalo se tak za předsedy, později starosty jednoty p. Černého Jaroslava z Přemyšlení. Poté byli starostou p. Veselý Miloslav a p. Bulvas Pavel ml. ze Zdib. Po nich byl starostou p. Petr Pícha ml. z Veltěže a od roku 2004 je starostou Sokola Jurkeník Zdeněk z Veltěže. V tomto období členové Sokola pravidelně cvičí v místní sokolovně nebo na přilehlém cvičišti. Cvičí ženy, dorostenky – většinou aerobik, mladší žákyně a úplně nejmenší děti s maminkami. V poslední době se také hraje volejbal a úplným hitem je hokejbal a florbal.

V současné době je sokolovna využívána také na různé akce jako např. zábavy, plesy, akce k různým životním jubileum, svatby, prodejní akce, zasedání zastupitelstva. Cvičiště je využíváno také mimo cvičení ke každoročnímu „Dětskému dni“, Přemyšlenské pouti, Zdibskému posvícení a občas je zde také cirkus.

Jednota se aktivně nezúčastnila ani jednoho všesokolského sletu, které byli po roce 1989 a ani se nepřipravuje na žádný slet.

V roce 1988 se začal naplňovat sen několika generací fotbalistů ve Veltěži. Začaly se stavět kabiny u místního fotbalového hřiště. Vlastní prací a pílí členů fotbalového oddílu a za přispění místních podnikatelů byly šatny kolem roku 1991 postaveny. Byl to nádherný pocit mít vlastní kabiny, protože v minulosti se hráči museli převlékat nejprve v místnosti, kterou měli v „Restauraci u Řeháků“, později pak v sokolovně. To obojí bylo od hřiště dosti vzdáleno a hráči se neměli kde osprchovat a v případě deště ani kam schovat. Kabiny byly zkolaudovány v roce 1997, ovšem využívány byly již od roku 1992.

V roce 1988 se opravila v sokolovně nevyhovující kuchyň. Byla obložena sádrokartonem. Prostředky na tuto opravu poskytl dárce, který nechtěl být jmenován. Tím se hodně zvedla úroveň kuchyně, která byla v roce 2001 pronajata společnicím B. Čuříkové a A. Míškové za účelem provozování jídelny, která nesla název „Jídelna v sokolovně“. Po rozpadu sdružení se v roce 2004 pronajala paní Aleně Míškové, také za účelem provozování jídelny a má název „Jídelna u sokolovny“.

V roce 1999 byla opravena střecha přísálí ze cvičiště, kam již zatékalo. V tomto roce obdržel Sokol příspěvek od OÚ Zdiby ve výši 100.000,- Kč. Tento příspěvek posloužil k tomu, že se kompletně zrekonstruovaly toalety v sokolovně, jejichž stav byl hrůzný. Instalatérské práce provedli bratři Jaroslav a Aleš Hyklové a zednických prací se ujal Sbor dobrovolných hasičů Zdiby pod vedením p. Miloslava Míška, kteří ve svém volnu pomohli a toalety v sokolovně jsou na vysoké úrovni. Byli to zejména : Míšek Jiří, Hanuš Miroslav, Míšek Pavel, Míšek Petr, Hejhal Josef a členové hasičského sboru.

V roce 2000 OÚ Zdiby uvolnil z rozpočtu obce částku 80.000 Kč na odkanalizování sokolovny a na rekonstrukci druhého přísálí.

V roce 2002 byla vymalována celá sokolovna a také natřena okna a dveře v celé sokolovně, dále bylo upraveno hřiště u sokolovny, na kterém se převážně hraje nohejbal.

V roce 2005 se naše jednota dočkala, firma Baracom a.s. věnovala sponzorským příspěvkem plynové topení v sále sokolovny. Jedná se o infrazářič, který je zavěšen na krovech střechy. Dále pak bylo v témže roce vybudováno plynové topení v prostorách kuchyně a plynový kotel je umístěn v prostorách výčepu s tím, že se vytápí i sociální zařízení.

V roce 2006 bylo opraveno přísálí sokolovny směrem do dvora. Toto provedla a uhradila firma SDK Petra Černého. Oprava spočívala ve snížení stropu pomocí sádrokartonu, následném vymalování a výměně osvětlení.