Vyjížďka Krajem Mirka Zbuzka aneb putování v moc dobré společnosti
Osek – Kařízek – Kařez – Zbiroh – Týček – Líšná – Skryje – Týřovice (občerstvení v Hostinci u Rozvědčíka) – Nezabudice – Velká Buková – Roztoky – Karlova Ves – Karlov – Svatá – Černín – Zdice – Bavoryně – Hředle – Točník – Týček – Zbiroh – Kařez – Kařízek – Osek
Počasí bylo výstavní, září a přitom úplné tropy, kraj je to také moc pěkný a na kole jej zase tak moc podrobně projetý nemám (dokonce jsem to odhadoval tak na tři čtyři nové vesničky do deníku), Mirka jsem měl jako člověka moc rád, takže nebylo co řešit a před všemi jinými cykloakcemi dostala přednost právě tato. Sraz byl stanoven na 10h v Oseku u Berouna, vyrazil jsem tak, že bych tam autem byl trochu brzo, tak jsem jej odstavil v Žebráku hned kousek od sjezdu z dálnice a dál na místo srazu pokračoval necelých 10 km už na kole. Před restaurací Slavoj se nás sešlo asi 11 – Mirek Vlach a Standa Hnízdil z CK Záluží, Strejda, Hrabosh a ještě jeden kluk z Vinohradských šlapek (nebo aspoň přijel s nimi), Milan Beránek ze Sokol Králův Dvůr – VARTA a jeho čtyři kolegové …
… ale Milan Brandejs a ještě jeden kolega se přijeli jen pozdravit. Při té příležitosti jsem se dozvěděl, že Milan měl na kole nehodu na jaře na UAC závodě Trofej Rokycan (rovněž mu nedalo přednost auto), k přelomené stehenní kosti vyfasoval od doktorů následně ještě pěknou titanovou tyč, ale už rehabilituje, pilně srůstá a dokonce i na kole už se opatrně sveze. Takže sice snad dobrý konec, ale přesto tak nějak brrr, už toho kamarádi nechte, pořád takovýhle příhody o srážkách s auty!
Odjíždíme v devíti lidech po naplánované trase a pak se k nám někde (ani nevím přesně kde) připojí ještě jeden z Králova Dvora. Zpočátku se jede celkem kaše, rozhodně to tedy pro mě nevypadá jako vyjížďka, hlavně Milan Beránek a ten kluk, co přijel se Šlapkama, to rvou do kopců jako by se nechumelilo, ale když nás cestou na Týček už dostatečně orvou, tak se to naštěstí konsoliduje a dál už se jede rozumněji, a hlavně na kopci se stejně vždy čeká. V první části mě mile překvapí zejména úsek lesem na Skryje, kde je prý fungl nový asfalt, k tomu nádherný svěží les všude kolem a projíždí se taková skoro až pohádková místa. Moc se mi tenhle úsek líbil. Za Skryjemi se jede podél řeky, tady už je kvalita povrchu horší, ale dá se. Polední pauza je naplánována ve známém hostinci U Rozvědčíka, kde si většina dává jen pití nebo maximálně polévku (Hrabosh), kdežto já si sebejistě poručím svíčkou se šesti. Měl jsem už docela hlad a cesta bude ještě poměrně daleká, tak jsem to neviděl jinak. Následuje sice hned výjezd přes Nazabudice na Velkou Bukovou a kolegové mě občas tak trochu se zájmem pozorují, jestli tu svíčkovou a knedlíky v tom dost velkém vedru při stoupání na sluníčku hned nevrátím zpět na světlo boží, ale takovou radost jim zase neudělám a naopak musím říct, že žaludek si s tím poradil dobře a pracuje celkem v pohodě. První polovina stoupání celkem bolí a trochu se to zase trhá, ale druhou půlku vyjíždíme na kecačku s Milanem Beránkem, kousek před námi jede Strejda, a to už se celkem dá. Následně hned zase sjíždíme zpět k řece do Roztok (aneb dobrý trénink na Klikáče, které se tudy jedou příští neděli) a odtud se nejede na Leontýn (kudy jsem jel už mockrát), ale zadem přes Karlovu Ves, kudy jedu naopak poprvé a je to moc příjemný kopec prakticky celý v lese, což je v dnešním tropickém dni potřeba vyzdvihnout a ocenit. Vyjíždím nahoru ve skupince se Strejdou a dvěma Varťáky, za námi je ještě CK Záluží, ale nahoře na nás stejně čekají. Následuje ještě přejezd na Svatou (spíše do kopce) a pak konečně zasloužený sjezd téměř bez šlápnutí až do Zdic. Potom se zastavujeme na křižovatce v Bavoryni, která se stala Mirkovi osudnou, pár nás vyndává ze zadní kapsy svíčky a zapalujeme je. Následuje společné foto na tomto místě s pro nás velmi hořkou příchutí …
… a pokračujeme přes Hředle a Točník nad Drozdov, přičemž se většina lidí ze skupiny postupně odpojuje. Nakonec zůstaneme jen ve třech s Mírou Vlachem a Standou Hnízdilem a takto společně dojedeme po plánované trase zpět do Oseka, resp. se Standou ještě do Záluží a pak už jen sólo přes Tlustice zpět k autu na Žebrák. Tam prakticky jen nakládám kolo do auta a jedu dle předchozí dohody zpět pro Záluží pro Standu a jeho ženu a společně pak jedeme na společné posezení do motorestu v Kařezu, kam mezitím postupně doráží účastníci pěšího pochodu (když jsme zde projížděli před více než hodinou, tak tu z pěších ještě nikdo nebyl). Myslím, že by z nás Mirek asi měl radost, i když samozřejmě by bylo mnohem mnohem lepší, kdyby tu mohl být s námi. Ale jsem moc rád, že jsem mohl tento kraj poznat lépe, s Mirkem jsem zde předtím společně nikdy nejel (s výjimkou trasy Klikových vrchů, která se v jednom místě na pár kilometrů překrývala s dnešní vyjížďkou) a jsou tu k vidění opravdu moc krásná místa, nejvíc mě dostal asi ten les nad Skryjemi a údolíčko za Roztoky směrem na Karlovu Ves. Ve Svaté byla prý založena jednota Sokol, to jsem taky nevěděl. A ani jsem nevěděl, že ze Svaté dolů se to jezdí bez šlápnutí a párkrát jsem si někde zbaběle přišlápl, ale příště už to budu taky vědět.
Celkem to bylo stylových 121,21 km (ty desetiny jsem si v závěru trochu pohlídal) ve velkém vedru, ale za to v moc dobré společnosti lidí, co to cítí tak nějak podobně. Tak díky za to a budu se těšit zase někdy příště!
Naši partneři
