Víkendové pódia pro náš oddíl v UAC

  Sobotní odpoledne 12.9. patřilo tradiční časovce UACu do vrchu „Řevničák“. Na startu se objevilo přes 120 lidí, což je méně než loňských 150, ale přesto konkurence slušná. Časovka do kopce je nevyzpytatelná disciplína, je dobré jí jet konstantním tempem, ale to se lehko řekne, zvlášť na poměrně dlouhém kopci 5.5km. Naštěstí jsem týden před tím jel časovku v kopcovitém terénu v úvodu etapáku s průměrnou tepovkou 177. Jelikož výsledný čas byl podobný, jaké se dosahují na tomto kopci – řekl jsem si, že pojedu na stejné tepy s pozvolným rozjezdem a nástupem na ně. 30 sekund přede mnou jel Radim, tak jsem ho navíc využil jako motivační magnet. Vyjel jsem pozvolna za ním a jelo se zpočátku bezvadně, když jsem viděl před sebou Radima na dostřel, trochu jsem přidal na tempu. Následkem po předjetí byla lehčí krize, kterou jsem nějak ustál a rozjel dál. No udrž konstantní tempo, když před sebou vidíš jezdce. V závěru mi, ale zbylo pár sil do delšího asi 400m lehčího spurtu, navíc jsem měl před sebou ještě nějaké závodníky, tak jsem se ješte vyhecoval.

Výsledkem byl čas 13:26, což je asi o půl minutu lepší než loni a s napětím jsem čekal, jak dopadnou soupeři. Nakonec v UACu celkově 10. a v kategorii B bronz, takže jsme se byli vidět i na bedně. Radim se také oproti loňsku zlepšil s časem 15:36 a patřilo mu celkově výborné 56.místo. Oba účastnici našeho odílu skončili tak v první polovině startovního pole.

Nedělní dopoledne patřilo podzimní klasice Stodůlky – Karlštejn – Stodůlky. Jedná se o kultovní závod cca.60km s bohatou historií podobnou snad jen amatérským Doksům u nás na severu Prahy. Letos navíc prvně zařazen do kalendáře UAC. Bohaté startovní pole čítalo více jak 150 účastníků. Škoda jen, že oba balíky vystartovali na jednou. Na startu jsme se objevili opět já s Radimem. Po startovním výstřelu se popojíždělo pozvolně pod „Řeporyják“, kde byl odmávnut ostrý start. Hned v tomto kopci se to pořádně roztrhalo, jelo se do kopce tempo u mě na hranici 180 tepů. A bylo to jenom dobře, vepředu zůstalo zdravé jádro a před námi prudké sjezdy, úzké uličky, kde by mohlo snadno dojít k pádům. Dole u řeky v Letech nás ještě dojel asi 20 členný balík, ale tomu jsme při stoupání na první vrchařskou prémii snadno ujeli. Jelo se mi v kopci výborně a na vrcholku této prémie (Mořinka) jsem sebral body za druhé místo. Následoval sjezd na Karlštejn a opětovný návrat přes Hlásnou Třebáň. Zde na nás čekala další vrchařská prémie, kde jsem vzal ješte jeden bod za čtvrté místo. Těsně za vrcholem odjel bohužel Kunta s Endurainingu a nikdo si nemyslel, že nám může utéci úplně. Bohužel balík nepracoval, tak jak by se slušelo a dojel Kuntu až na cílové pásce, který však stačil zvítězit. Závěrečný spurt se mi moc nevydařil ze dvou důvodů: Pokoušel jsem se pomoci co nejvíce stáhnout náskok Kunty, a tak jsem v počátku na špici balíku dost pomáhal. Druhý důvod byl neznalost cílového kopce, vůbec jsem netušil, že je tak krátký – tak snad příště. Nakonec přesto pěkný výsledek 2. v kategorii UAC B, 3. ve vrchařské soutěži a celkově 9. místo v 1.balíku. Radim dojel na krásném 40. místě a opět byl důvod k spokojenosti.

Výsledky: http://www.uac.cz/kalendar.php