UAC Kolem Posázaví – bedna pro náš oddíl

Měl jsem z tohoto závodu obavy a zároveň jsem, se hodně těšil kvůli kopcovitému terénu.  Byl zařazen do kalendáře UACu letos poprvé – no také to byl první ročník. Trať nebyla na silniční závod bůhvíjak dlouhá (87km), zato profil připomínal pilu s pořádnými zuby. 

Vzal jsem to zodpovědně společně s přípravou na Krále Šumavy a začal jsem trénovat v červenci zejména kopce: dva víkendy jsem strávil v Krkonoších a dal si 3x Zlaté návrší, 3x Rezek , 3x Vítkovice a 3x Benecko .  Navíc jsem formu lehce otestoval již před 14 dni na Beskyd Tour. 

Ale zpět k samotnému závodu. Při prezentaci jsem lehce znejistil, domníval jsem se, že první ročník nebude moc obsazen, ale opak byl pravdou. Sešla se tu slušná konkurence včetně několika Dukláků a sparťana Okrouhlického (čerstvý 2. vicemistr ČR v časovce). Po krátkém rozjetí jsme se vydali s Radimem na start hájit barvy našeho oddílu. Na startu nás bylo v prvním balíku požehnaně, asi 80.

A pak jsem vyjeli … První kopec jsem vyjel v poklidu na tepy kolem 170 a tak to docela šlo. Přál jsem si, aby to tak zůstalo. Hned druhý kopec se ale jel o dost ostřeji s pár lehčími nástupy a tak jsme se hned na 25km utrhli zbytku asi v 30 lidech. Rovinek bylo málo a nejely se nijak rychle. Potom přišli další a další stoupání, kde postupně odpadali i poměrně slušní závodníci. Nejhorší co si pamatuji byl kopec v Ratajích, kde se jelo celou dobu po kostkách , nedalo se zvednout ze sedla a bolest byla obrovská. Zde jsem na začátku začal na čelo lehce ztrácet, ale v závěru stoupání jsem to ještě sjel, tak to naštěstí dopadlo dobře. Nicméně to sebralo asi nejvíce sil. Na vrcholu nám odjel Kunta z týmu Enduraining, ale nikdo se ho nejal sjíždět – chyba.  Skupinka se zúžila na cca. 20 vyvolených. Potom přicházeli další a další kopce, které by asi lépe popsal Radim, neboť to pro něho byla prakticky domácí trať.

V jednom sjezdu před závěrem mě nečekaně na štěrku uklouzlo zadní kolo, ale vše jsem ustál bez viditelného zpomalení a netrpělivě jsem vyhlížel závěrečné stoupání.  Taktika před závodem byla jasná: Chtěl jsem zaútočit na konci tohoto stoupání, ale vše se událo jinak. Do závěrečného kopce jsme najíždeli s vědomím, že máme odjetého jednoho uprchlíka, který si jel pro absolutní vítězství. V kopci se náš balík hned na počátku doslova rozdrobil – jelo se na krev. Bohužel jsem tempo prvních nemohl akceptovat a zůstal jsem asi 100 m za nimi. Nad první částí kopce jsme vytvořili 4člennou skupinku, projeli Ondřejov a najeli pod závěrečnou kostkami vysetou cestu ke hvězdárně, kde byl cíl. Těsně pod kostkami jsem za to vzal a této skupince jsem se vzdálil. Potom jsem si hlídal jen odstup a v poklidu dojel až k cíli, kde jsem těsně před páskou ještě předjel jednoho prošitého závodníka. Nakonec jsem byl spokojený, neboť jsem dojel ve své kategorii na 3. místě (celkově 11., v UACu 7.).  Radim dojel na skvělém 55. místě. A jak už bývá mým zvykem měl jsem absenci při vyhlašování výsledků. V propozicích bylo jasně psáno, že se vyhlašují jen první mista v kategorii, ale bohužel tomu tak nebylo a vyhlašovala se celá bedna. Příště se musím polepšit, vyčkat a nedbát okolností.

Výsledky: http://www.uac.cz/kalendar.php