Ohlédnutí za (nejen) triatlonovou sezónou 2014 – Díl třetí: České poháry, pouťáky a pouťáčky

Nejen ironmanem živ je člověk a triatlon se závodí i na kratších, někdy až sprintových distancích. V této reportáži bych chtěl pokrýt pár akcí menšího formátu, v časovém období plus mínus červenec 2014. Nutno předeslat, že sokol má na co navazovat, protože na některých podnicích jsme vloni dosáhli do top ten, a vysoko bych počítal i umístění v páté desítce na závodě ČP (za účasti většiny z české špičky:o)) Jak jsme si tedy stáli? Akcí bude několik, takže většinu vezmu dost telegraficky.

Český pohár v Olympijském Triatlonu, Račice, 15.6.2014
V Račicích jsme se prezentovali už vloni a byla to tehdy moje i Martinova premiéra na českém poháru. Prostředí i závod sám se nám líbil tolik, že jsme jej pro tuto sezónu považovali za povinnost. Nakonec mi ale vystavila stopku nemoc, a tak sokola reprezentoval jen Martin Krajíček. Olympijský triatlon znamená plavání na 1500m (zde ve veslařském kanále), 40km kola (zde na uzavřeném okruhu kolem kanálu, kde se jezdí bezhákovým způsobem) a 10km běhu (zde převážně na lesních cestách). Po loňském nedokončeném závodě Martin letos zabojoval a po plavání za 28:00, cyklistice za 1:08:34 a běhu za 55:55 (depa 1:32 a 1:13) zaznamenal výsledný čas 2:35:14,6, což v českém poháru vyneslo 67.místo absolutně, nebo chcete-li 59.celkově mezi muži respektive 40.ve věkové kategorii M20. Link na reportáž české televize zde (Martin v televizi v čase 22:40:o))) http://www.ceskatelevize.cz/porady/10155440826-triatlon/214471291362003-cez-triatlon-racice-2014/

Železný chlíst, Chlístovice u Kutné Hory, 13.7.2014
Železný chíst je triatlon, který začínám (a nejsem v tom sám) považovat za kutlovní. Nejde ani tak o vysokou sportovní úroveň, nebo profesionální organizaci, ale spíše o vždy příjemnou atmosféru, korunovanou posezením u grilovaných prasátek po závodě (tzv. „prasenky“ jsou v ceně startovného:o)) Plave se zde 600m v rybníku s metaforickým názvem Vidlák, a tak nějak vidlácky vypadá i první depo, kdy mají závodníci kola poházené na travnaté plážce u výlezu z vody. Cyklistika se pak jede s povoleným hákováním přes obec Černíny z kopce po hlavní silnici na otočku do Kutné Hory a poté druhou půlku do kopce zpět, přičemž z původní trasy člověk odbočí na východ do samotných Chlístovic, kde po cca 27 kilometrech čeká druhé depo. Trať se zde vyznačuje jízdou na větru, ostrém slunci a není snadná ani vrchařsky, převýšení je přes 300m. Běh je naopak relativně příjemný, protože se běhá většinou ve stínu a po lesních cestách, na dvou okruzích kolem husitské zříceniny Sion. Trochu méně příjemný je místní legendární kopec „smrťák“, kde se o vás smrt bude pokoušet skoro zaručeně, forma neforma:o) Na rozdíl od loňské početné výpravy, kdy jsme běželi čtyři plus ještě jedna dvoučlenná štafeta, jsem se letos zůčastnil pouze já, a to navíc po asi 6týdenní pauze, která šla na vrub nemoci a práci. Moc jsem toho od sebe nečekal. Nebudu sáhodlouze popisovat, že jsem toho opravdu moc nepředvedl, ani to jak jsem se v lese na běhu poblinkal. Po loňském čase 1:32:39 a parádním 9. místě absolutně jsem se tentokrát trápil 1:39:49 a to přesto, že kolo bylo oproti loňsku kratší o cca 2km. Ústup ze slávy odráží i umístění ve 4. desítce, konkrétně 31. Příště snad lépe:o)

Další 3 minireportáže bych shrnul do jednoho šuplíku, který jsme si s Martinem neoficiálně nezvali srpnové triatlonové kombo. Kombo spočívalo v tomu, že v sobotu i v neděli jsme si každý dali po jednom triatlonu (v sobotu Martin X-terru na Hazmburku, já Houmra ve Jiříkově, v neděli jsme se sešli na sprintu na Hamru na Jezeře) a mělo sloužit k vyladění formy před našimi plánovanými „halfy“. Konkrétně před Doksymanem, kam jsem se chystal já, respektive Pilmanem, který měl v programu Martin.

Hazmburk X-Offroad Triatlon, 2.8.2014
Offroad Triatlon Hazmburk je součástí severočeského seriálu různých sportovních akci pod souhrnným názvem Král Středohoří. Viz web http://www.kralstredohori.cz. Jek název napovídá, soutěží se v bezprostředním okolí hradu Hazmburku, na distancích 500m plavání, 18km horské kolo a 5km terénní běh (který navíc zahrnuje výběh na zmíněný hrad). Martin plaval za 12:02, kolo odjel za 50:40 a zaběhl za 28:45, což i s nějakými depy dalo na celkový čas 1:31:26 a celkové 39.místo.

Houmrův triatlon, Jiříkov, 2.8.2014
Houmrův triatlon je další z akcí, které vás spíše než sportovní kvalitou přitáhnou jedinečnou atmosférou:o) Šluknovský výběžek není zhýčkaná Praha, a tak, když už je tam jednou za rok triatlon, město jím jak se patří žije:o) Pro ilustraci nechť poslouží galerie z minulého ročníku na sokolském facebooku: LINK . Stejně jako vloni byla účast hojná. Elitní kategorie, závodící na nejdelší trati sice čítala jen 22 sportovců, zato startujících na kratších tratích bylo stejně jako vloni snad 300. V Jiříkově není moc kde plavat, je tu jen malý rybníček, kde se tak-tak vytyčí 400m trať, tak to alespoň pořadatelé vynahrazují na cyklistice, která má asi 46km a je pořádně kopcovitá (převýšení kolem 700m), běh pak je už víceměně rovina, 8 okruhů po 1km. Podobně jako na Chlístu, moje ambice nebyly veliké a plavání to dost potvrzovalo. Asi minutu za kategorií elite vypustili to pársethlavé stádo závodníků na kratší trati, které mě samozřejmě okamžitě semlelo a byl jsem rád že hlava zůstala na původním místě. Na kole jsem jel cobypouhý stín formy z loňska, kdy jsem docela diktoval tempo. Letos se tak tak držím v asi desetihlavé skupince po celý první okruh a přemýšlím, jak jen to s nimi vydržm i ten druhý. Při sjezdu zpět do Jiříkova ale najednou všichni – do posledního kusu – odbočili zpátky do areálu fotbalového hřiště, což znamenalo, že na druhé kolo budu sám. Vtipné bylo, že pořadatel měl k dispozici několik doprovodných motocyklů a já jsem si tak mohl vychutnávat pocity profíků, když jsem měl skoro 20km k dispozici vlastního „moto-mana“:o) Zdravím tímto taky Blanku a Petra Černých, a děkuju za až maniakální povzbuzuvání, když mě s jejich dodávkovým vozem potkali ve sjezdu do Šluknova…No, do cíle kola jsem se dokodrcal a k mému překvapení mi speaker ohlásil sedmé místo. Vzhledem k tomu, že na běžeckých okruzích vidím jedince, kteří jsou od pohledu běžecky silnější než já, mobilizuju alespoň zbytek sil abych udržel desítku. Nakonec to klapne a zvládnu se pousunout dokonce na šesté místo. Pro úplnost dodám času:Plavání 7:51, kolo 1:18:43(5.v discilíně) a běh 37:56. Na tu mizérii, kterou jsem pociťoval poté, co se životní forma z června rozsypala kvůli nemoci jak domeček z karet, to byl nakonec docela slušný den:o)

V plné parádě na trati „Houmra“

Hamrman Sprint, Hamr na jezeře, 3.8.2014
Na Hamru se letos konaly triatlony historicky poprvé a dle prohlášení pořadatele šlo o nultý ročník „na zkoušku“. Probíhal tam celý tri-víkend s celkem 3 závody plus dětským závodem, a nutno říct že na nutlý ročník byla organizace zvládnutá víc než slušně. V sobotu byl na programu kromě dětského závodu „half“ (1.9+90+21) a v neděli pro pak závody „sprint“ (750+30+7) a ještě kratší „hobby“. S Martinem jsme se postavili na start sprintu. V plavání jsem se jako obvykle cítil jak tonoucí bačkora a doplaval kdesi na chvostu. Navíc bylo plavání nejspíš trochu delší, těch 700m dost smrdělo kilometrem:o) Martin zaplaval svůj slušný standard za 14:58 (12 v disciplíně), já se opravdu trápil a z vody lezl s časem 17:44(39.). Kolo se proplétalo po menších cestách s minimem provozu, ale taky občas šíleným povrchem, po lesích okolo Ralska. Úsek jsem absolvoval v čase 46:46, Martin pak 48:35, nutno ale dodat, že já jel na karbonovém kole s 20 rychlostmi, zatímco Martin na ocelovém se 14-ti:o) Do běhu jsem tedy vybíhal v podstatě ve stejném čase, Martin byl přede mnou tak 60m. Čekal nás přibližně 7km okruh, kde se nejprve běželo do kopce, pak trochu dolů a druhá půlka už byla véceméně rovina. Obzvláště vysilující byl úsek někde kolem 2.km, s asi kilometrovou loukou, kde to jednak mírně stoupalo, ale zejména tam nebylo úniku před sluncem. Ten den bylo asi 33°ve stínu a na slunci se ze mě pomalu stávala živá obdoba moravského vrabce navlečeného do modro-oranžové kombinézky.. Právě tam jsem se snažil Martina stáhnout, ale šlo to jen dost pomalu. Na konci louky jsem byl za Martinem tak 15m. V tom se ale karta obrátila , Martin natáhl krok, chytil se do dvojice s běžcem, který se přs nás přes oba před chvilkou přehnal, a v tu chvíli už jsem nebyl schopen tu mezeru stáhnout ani kdybych se rozkrájel. Nejdřív to bylo 20m, pak 40, a pak už jsem je nechal vlastnímu osudu a zkusil hlavně dokončit. Tahle dvojka nakonec předběhla ještě pár lidí a Martin si tak připsal cílový čas 1:37:45, který stačil na celkové 26. místo z 69 lidí, kteří dokončili. Já už trochu rezignovaně doklusal a s časem 1:38:38 jsem uzavřel třetí desítku. Ať už jsem byl s výkonem spokojen, nebo ne, na Hamru se mi nakonec líbilo. Bylo to dílem solidní úrovní organizace, dílem krásným prostředím trochu pozapomenutého severočeského letoviska, ale dost možná hlavně přátelskou a komorní atmosférou celého podniku, závodů se účastnila přece jen malá skupinka lidí. Otázka je, jestli tahle deviza Hamrmanovi zůstane, i když za rok-dva tam přijede závodit 400 lidí a budu se strkat o místa na parkování a o místa u pultíku s melouny:o) To je ve hvězdách, ale já sem příští rok určitě zas zajedu:o)

Martin v plné parádě na trati pohárového sprintu

Český pohár, Sprint Triatlon Jablonec, 9.8.2014
Pro zpravodajskou úplnost doplním i další neméně významný závod, kteréh jsem se bohužel neúčastnil. Oddíl a své (nyní už) tradiční rychlé plávání tam prezantoval Martin Krajíček, zatímco Michal si válel šunky na 250km dlouhém Krušnotonu a já se ulil na „halfa“ do Doks. Na trati 750m plavání, 20km kolo a 5km běh opravdu není na co čekat a název sprint povahu závodu zcela vystihuje. Martin zaplaval za 16:24, kilometry kola spořádal za 34:30 a běžel za 22:47, obojí v kopcovitém profilu, což ho vyneslo na 44. místo v ČP (mezi 65 muži na startu).

Ondra