Král Šumavy MTB – podvanácté a za rok zase

A když se sešly ideální podmínky, nezbývalo než do toho šlápnout a snažit se zajet dobrý výsledek. Tak jsem se snažil co to šlo a ve výsledku z toho byl čas 5h 32minut, 73. místo v absolutním pořadí a 17. místo ve věkové kategorii. Oproti loňskému 145. místu hezký posun ve výsledkovce nahoru. Chvílemi to hodně bolelo, na Bartoloměji jsem měl menší krizi (asi mi tam chyběl Tadeáš a jeho týden staré popichování – ne abys tam dal malou, já tam mám prostřední 🙂 ) a moje skupinka mi pláchla, ale celkově veliká spokojenost.

aneb
„Každý správný závodník má na rodlích převodník“

jak již napsal Laďa, nádherné počasí a přímo luxusní trať nás čekaly ráno na klatovském náměstí.

Já mohu ze svého pohledu dvorního domestika pouze splnit zpravodajskou povinnost :

Krátká trať 45 km (738 dokončivších závodníků)

 40. místo Tadeáš    2:18:21,7
178. místo Lukáš     2:49:24,4
188. místo Matěj     2:50:29,5
403. místo Madla     3:20:51,0

Za mně mohu říci, že jsem si to užil, potkal jsem spoustu známých a poprvé snad i během závodu poklábosil. Madlenku musím pochválit, neboť přesto, že jsme to jeli na „objetí“, tak všechno vyjela v sedle a např. na Bartoloměji jsme byli v našem okolí jediní, kdo netlačil. Z této části závodu pochází i následující příhoda : 

Přijíždíme pod první stojku a vidíme před sebou dav tlačících závodníků. Vím, že to vyjedeme a pomalu začínáme stoupat. Předjíždí nás, ne nějak výrazně, rychleji jedoucí závodník s modrým číslem. Není problém jet za ním. Těsně pod vrcholem první stojky, v nejprudší části, jeden z chodců na povel „levá“ začíná uhýbat a volá :
„Uhněte, jeden to jede !“ a dodává :
„jestli to vyjedeš, tak jsi fakt dobrej“
Já v závěsu dodávám : „ještě levá, ještě jeden“ 
tlačící borec nadšeně : „Uhnětéééé, jedou dvááá borcíííí“ 
Když ho míjím, povídám : „Nic světoborného to není, tohle jezdí jedenáctileté holky….“
„Tak to bych chtěl vidět…“
„…. se otoč, jedna taková jede za mnou“
Načež skoro upadl, když Madla asi s 5ti metrovým odstupem vyjela a pokračovala dále.

Jenom pro zajímavost, Madla skončila 36. asi ze 100 ženských v kategorii do 40 let. 
  
Kluci zajeli velmi dobrý výsledek, soudě podle srovnání Matějového času z loňska. Zlepšení asi 15 minut, a to přibylo něco málo nastoupaných metrů.

Tadeáš měl myslím závod rozjetý na životní výsledek, ale neuvěřitelným způsobem ho zradila technika. Skoro jsem upadl, když jsem to viděl. Takže sjíždět z kopců posledních 15 km na kašpárka a být předjížděn jedním závodníkem za druhým, není jistě záviděníhodná situace. I přesto tento handicap je 40. místo v celkovém pořadí vynikající !

A teď už víte, proč ten podnadpis o převodníku….
(Mišák)

Jak to viděla Madla
Od začátku mi ve všech kopcích všichni fandili. Táta na mne vždycky počkal. Když jsme jeli po rovině, tak si táta vždycky s někým povídal. Většinou si povídal s pánem z týmu (na zádech měl napsáno): „Jedu na pohodu Jabkoty Kdyně “

Jak to viděl Matěj
Král byl super, tak popořádku, hned po startu mi to moc nejelo a všichni mě předjížděli. Na prvním kopci jsem sice předjížděl, ale hrozně mě bolely záda. Zase klasicky do Čiháně po asfaltu mě předjížděli, a já nikoho nemohl zavěsit. Grrrrrrrrr. V Čiháni, kvůli špatné obsluze jsem musel zastavit a vyžádat si pití a banán. Drkolná úúúúúúúúúplně v pohodě. krásný i motokros, tentokrát v suchém podání. POZOR! Za mkrosem nová cesta dolu a pak nahoru, na občerstvení v Chlístově jsem urval šáteček a pití. Při rychém žraní šátečku a mírně dokopce směr Tržek ještě po asfaltu hláška dvou flákajících se jezdců z pětasedmdesátky „Ty vole, ty seš dobrá“, má odpověď zněla „Ty vole, sem dobrej“. Tržek není kopec, tak dál, Javoří úplně pokazili, protože jim zakázaji jet těžkou louku a singl, tak jsme jeli louku lehkou a asfalt. Jinak hezký sjezdík dolů do Podolí. Bartoloměj, to je samo o sobě dost těžký. Hnusný a ještě 5698krát hnusný kopec. Vůbec to nejelo. Krásný sjezd dolu, abych řekl skákavý. Příjemně mě překvapila občerstvovačka ve Střeziměři. Jo, pak jsem zapoměl nakrmit koně, pardon osly, v ohradě „Nekrmte koně“. Výjezd na stojku autenticky pojmenovanou Červ (vůbec nevím proč) taky v poho. A to je asi všechno, pak sjezd do Klatov, a v cíli výběr tras hobby a expert. Expert přes překážky, hobby delší. Samozřejmě jsem jel experta a potom dlouho očekávaný a zasloužený CÍL.