Doksyman triathlon 2012
Plním svou občanskou povinnost a vládám report od Ivara :
Minulý víkend jsem se účastnil polovičního Ironmana v distancích 1,9km plavání 90km na kole a 21km běhu v okolí Máchova jezera.
Tentokráte jsem nenechal nic na náhodě a vyrazil jsem včas s dostatečnou časovou rezervou před závodem. Kousek od Doks se nachází kemp Borny, u kterého se to vše odehrává. Do startu zbývala asi hodina a tak jsem vzal v klidu peněženku a šel zaplatit dvoutisícové startovné.
Organizace trochu vázla při registraci a tak z jednohodinového časového polštáře se stala dvacetiminutová stíhačka. Kolo bylo stále na stojanu na autě a všechny věci pěkně a úhledně zabaleny v tašce. Nebyl čas na hrdinství a tak jsem do toho trochu šlápnul. Při dofukování kol praskla hadička od pumpy a další věci neběžely přesně podle představ jak už to tak bývá, když pospícháte.
Když už jsem měl kolo v Bike zóně hlasatel hlásil pět minut do startu. Dal jsem se doběhu, protože kola a start závodu byl od sebe vzdálený několik set metrů a já se musel ještě nasoukat do neoprenu. Stále jsem měl ale časovou, i když už jen minutovou rezervu. Když už jsem byl téměř nasoukaný v neoprenu a hlasatel zahlásil: za dvě minuty startujeme. Koukám a něco tady nesedí. Co ten zip vpředu? To snad mají jedině surfaři, ale plavci?. Tak zase všechno dolu otočit a zpět. To už hlasatel hlásí třicet vteřin do startu. Vbíhám do vody, trochu se osvěžím, plivnu do brýlí a slyším start. Dvě stě třicet závodníků se dává do pohybu včetně mě. Vzali mě s sebou. Nebyl čas na žádné přípravy ani myšlenky nad strategií a taktikou. Teď už jen šest hodin práce.
Po plavání sedám na kolo a šlapu, co to jde. Jedou se tři okruhy, ale to jsem se dozvěděl během jízdy, když jsem se zeptal jednoho závodníka. Koukal sice trochu nevěřícně, ale já chtěl mít jistotu, že nepojedu o kolo na víc. Trochu foukalo, ale zase nazpátek to jelo.
Po kole rychle do tenisek a trocha toho běhu. První okruh rozbíhám trochu toporněji, ale v druhé už to běží celkem fajn a ve třetím běžím s jedním kolegou. Prohodili jsme spolu pár slov, že se pokusíme stihnout cíl do 5hodin 15 minut. Ten třetí okruh jsme se opravdu nešetřili a běželi, co to šlo. V závěru běhu vidím jednoho závodníka v oranžovém dresu, jak se pohybuje po trati. Ten má podobné barvy, jako máme my „Sokol Veltěž“. Barvy nebyli podobné nýbrž totožné. V nich nás reprezentoval kolega Lukáš. Kolegiálně jsem ho povzbudil, poplácal po zádech a potom už ho bohužel neviděl. Nakonec musíme konstatovat, že vteřinová ručička byla trochu rychlejší než my a máme čas o minutu delší, tedy 5:16. Z celkového počtu účastníků 220 jsem se s časem 5:16:59 umístil na 37. místě v kategorii a 71. místě celkově. Lukáš časem 06:04:51 na 158.místě celkově.
S účastí, časem, počasím a s výkonem jsem byl spokojen a tak jsem mohl s dobrým pocitem odvedené sportovní práce navrátit se zpět ke své rodině, která musela zůstat tentokráte doma. Nutno pochválit pořadatele za dobrou práci v depech a občerstvovacích stanicích. Oproti minulým letům velké zlepšení.
Pro fajnšmekry
72. JEČNÝ Ivar Sokol Veltěž M30-39 plavání 35:12. 74, kolo 2:47 58. běh 1:54:32. 102. Celkový čas 5:16:59
158. VRABEC Lukas Sokol Veltez M30-39 plavání 39:34. 120, kolo 3:10:55. 155. běh 2:14:21. 153. Celkový čas 6:04:51
Zdraví
Ivar
Naši partneři
