Časovka do vrchu Knovíz aneb první mistrák

V sobotu 28.4. byla na programu mistrovská časovka do vrchu v obci Knovíz. Slovo mistrák zde však znamená de facto to, že se při vyhlášení rozdávají mistrovské poháry (tedy nic, co by se mě osobně jakkoli týkalo), že je to více obodované a že se sjede nejlepší možná konkurence. Jinak je to ale časovka, takže každý jede, jak nejlépe umí, nějaká týmová taktika jako např. u hromaďáku tady ke slovu opravdu nepřijde. Tato časovka do vrchu je jinak zajímavá i tím, že zase až tak moc do vrchu není, měří 3,5 km, přičemž prvních 2,5 km je stále pod celkem konstantním sklonem 4 až 5%, takže spíše než do vrchu je to do tahu. A závěr, ten už je opravdu téměř po rovině.

Kopec jsem si nejprve projel frekvenčně na malou, ale bylo mi hned jasný, že tady malá při jízdě proti chronometru ke slovu jednoduše asi nepřijde, i když cestou dolů s větrem šikmo v zádech to jelo samo přes 50 km/h. Nicméně volba převodníku zde byla jasná od samého počátku, takže na startu 53-19, pak odpočítání 3-2-1 start a dál už si toho moc nepamatuju. Snažil jsem se držet konstantní tempo a moc neřadit, což se mi podařilo a prakticky celých těch prvních 2,5 km jsem odjel na jeden převod a relativně konstantní rychlostí, která žel nebyla v porovnání s ostatními z nejrychlejších. Nicméně tepama jsem se pod 190 nepodíval určitě a pod 195 jen místy, takže o moc lépe to stejně nešlo. Ale na Zahradu, který startoval 1,5 minuty za mnou a před kterým jsem

„vítězství“ na pásce asi o 2 s uhájil, to obrazně ještě stačilo. Píši to proto, abych vyzdvihl, že je třeba mít radost i z dílčích úspěchů, neboť při pohledu do výsledkové listiny to opět nijak skvěle nedopadlo a co si budeme namlouvat, výsledný čas 7:33,28 min (průměr 27,80 km/h) nepatřil k těm, který by se skvěl nějak moc vysoko. Ba naopak lze říci, že tentokrát ležel proklatě nízko, aneb celkové 90. místo z celkem 143 (v kategorii B 31. z 37) rozhodně nelze hodnotit jako úspěch. Z vítězství a mistrovského poháru se přesvědčivě radoval, tak jako před týdnem v Zákolanech, Václav Nežerka (CK Královice – ATOMBIKE), který zajel fantastický čas 5:44,29 (průměr 36,60 km/h) a suverénně ovládl nejmladší kategorii A. Pro úplnost se sluší ještě dodat, že v ostatních kategoriích zvítězili: B – Petr Novák (LAWI – Author Team), C – Karel Práger (CK Vinohradské šlapky), D – Stanislav Hájek (Cyklosport Kern), Ž – Hana Doležalová (VARTA – TJ Sokol Králův Dvůr) a J – Ondřej Sedláček (AHanstav-bike team).

Takže co říci závěrem? Byl to na mě prostě malý kopec. Ono taky co chtít od časovky do kopce, kde téměř všichni startují s hrazdou, že? Jo a ještě jedna zajímavost: na vyjetí jsem po přesunu autem vyrazil s Pepou na KPO TT do Radotína na Třebotovku, což je tedy o dost víc do kopce, než předchozí dvě vrchařské časovky UAC. Ale asi to nebyl nejlepší nápad, jednak bylo dost vedro, jednak to byl můj už asi 70. km a hlavně po vyjetí úvodní prudší pasáže (max. TF 201) se mi na prvním horizontu doslova zastavily nohy a na následujícím táhlém magnetu jsem se přes 30 km/h už prakticky nedostal. Ale jako trénink dobrý, chtěl jsem původně vytáhnout i kluky ze Zbuzan, poněvadž právě přes Zbuzany jsme do Radotína mířili, ale nakonec se mi jich nějak zželelo a nechal jsem je v klidu odpočívat. 🙂