Břežanská osma (CKKV) aneb poprvé pod hranici jedné hodiny

Druhým závodem poháru CKKV byla tradiční časovka dvojic Břežanská osma. Po loňské rekordní účasti čtyř sokolských dvojic to letos byly sice jen dvě, ale obě prakticky vyrovnané a možná právě o to větší mezi nimi byla sportovní rivalita. Tou první byla nově utvořená dvojice Radim-Ondra, tou druhou z předchozích ročníků osvědčená a časem zajetým pod hranici jedné hodiny zocelená dvojice Michal-Martin.

Jako první jsem odstartoval já (st. č. 51) s Ondrou (151) …

Břežanská 8 - Ondra s Radimem na startu

… a hned minutu za námi Michal (52) s Martinem (152):

Břežanská 8 - Martin s Michalem na startu

Nutno říci, že tentokrát jsem rozhodně nebyl silnějším článkem dvojice, tedy kromě sjezdu do Panenských Břežan, kde jsem na Ondru vždy pár metrů najel. Vybaven novými časovkářskými nástavci na řidítka jsem se v rovinatějších pasážích snažil střídat jakžtakž pravidelně (cca po 45s a s odstřídáváním vpravo), v kopcích jsem se pak až na opravdu málo četné výjimky snažil pouze hypnotizovat Ondrovo zadní kolo, aby mi nemizelo z dohledu. Na Odolce to ještě nějak fungovalo, ale v klíčanském kopci jsem už musel chtě nechtěl vyslat zvukové znamení ke zpomalení (Huhly huhly urggggggh … což mělo znamenat něco jako „Zpomal, už to mám nějaký celý rozmazaný!“). Na horizontu stál Přemek a Martina s Petrou a hezky povzbuzovali (předtím v prvním kole ve Veliké Vsi jsme potkali ještě Lukáše), a to mi naštěstí chvilkově docela pomohlo. Naopak moc nepomohlo to, že už v prvním kole se na drncáku do Panenských Břežan povolil levý nástavec a začal se za jízdy zasouvat, jinými slovy o co více ho chybělo vepředu, o to více přesahoval za řidítky, což zaznamenalo pro koleno neustálý stav ohrožení. Ale jet se s tím dalo, to nebyl můj zásadní handicap. Tím byl citelný úbytek sil, který měl za následek, že ve druhém kole jsem měl už kratší špice i na rovinkách a pod kopci se v duchu modlil, ať to nějak vydržím. Odolku jsem ještě dal, ale v následném pokračování na Dolínek už jsem docela odpadl a v posledním kopci i přes enormní snahu samozřejmě zase, ale snažil jsem se makat poctivě a nic nevypustit, o čemž svědčí i to, že pod 180 tepů jsem se podíval jen při delším hákování po rovině za Ondrou, jinak jsem tam měl stále tak okolo 185 (průměr 180, max. 193). V závěru závodu jsme ještě předjeli nejprve dvojici Beránek-Brandejs (49, VARTA Sokol Králův Dvůr), to bylo dole v Bašti a to si pamatuji docela dobře, a pak ještě dvojici Hrachovina-Kohout (48, také VARTA Sokol Králův Dvůr), ale to bylo někde těsně před klíčanským horizontem, takže to už si moc dobře nevybavuji. Nás předjel za celou dobu jen Chybič s parťákem (HISPORT team) na speciálním tandemu, kteří byli mimochodem nejrychlejší úplně ze všech. No ale každopádně co je důležité, nám se stopky zastavily na hodnotě 0:58:36h a ta nula na začátku je tam hodně důležitá, protože je to moje první na tomto závodě aneb hurá, konečně pod hodinu!

Břežanská 8 - společné foto

V konečném pořadí to stačilo na 19. místo absolutně a 10. v kategorii, kluci skončili s časem 0:59:34h na 25. místě absolutně a 11. v kategorii (hned za námi). Břežanské osmě zdar, jejím pořadatelům zvlášť a už se těšíme na Doksy, kéž by na ně vyšlo počasí a ne jako loni.

Pro zájemce ještě odkaz na fotogalerii na Rajčeti (lze přímo prohlížet bez nutnosti stahování celého souboru): http://oulicka.rajce.idnes.cz/Brezanska_osma_1.5.2013