Bike Adventure, Novohradsko (MTBO)

Tak pod tíhou uplynulého závodního víkendu s nejrůznějšími akcemi, kterých jsem se ovšem aktivně neúčastnil, oprašuji a dávám k lepšímu alespoň vzpomínky na jedenáctý ročník známého dvoudenního orientačního závodu dvojic na horských kolech Bike Adventure, který se tentokrát konal v zajímavé lokalitě Novohradských hor. Na jedné straně závodního prostoru velké kopce s dlouhými stoupáními, na druhé straně naopak hodně rovinaté Třeboňsko, takže každý si mohl vybrat dle svého vkusu a fyzických dispozic, stačilo to jen vhodně nakombinovat a vítězství bylo bývalo v kapse! Ale to se samozřejmě nestalo, i když zajímavé to rozhodně bylo. Ale pěkně popořádku.

Jedna z kontrol na malebném místě

Zajímavé bylo už místo kempu – louka u penzionu Kamínek. Hezké místo, ale trochu nešťastné v tom, že zázemí závodu (start, cíl, prezentace, stánky s pivem, jídlem apod.) a stanové městečko byly odděleny železniční tratí. Tedy nic proti, zvláště pro ty z nás, kteří máme rádi železnici, ale hned z pátku na sobotu (tedy ještě před první etapou) to jeden z účastníků ve stánku s pivem krapet přeťápl, pak v časných ranních hodinách cestou do stanu zřejmě trochu bloudil v kolejišti a ráno ho sice našli, ale na několika místech. Takže ten už si nezajezdil. Je to smutné, ale to je holt realita. Kdyby šel normálně přes chráněný přejezd, který tam byl, tak se to nejspíš nestalo.

Jinak k samotnému závodu, jedou se dvě etapy, v sobotu na limit šest hodin, v neděli na čtyři hodiny. Kontroly jsou obodovány od 0 do 100 bodů (každý den je to jinak) a jejich pořadí je volné, tzn. nikdo nedokáže sebrat všechny a vyhrává ten, kdo dokáže postup mezi jednotlivými kontrolami naplánovat co nejlépe (sebrat co nejvíce bodů a vrátit se v limitu zpět do cíle), ten vyhrává. Nastoupil jsem ve dvojici s Radkou z Kladna, alias Správnou ženou, což nejednou v těžkých chvílích statečně prokázala. Během první hodinky v sobotu jsme zjistili, že velké kopce nebudou naší nejsilnější stránkou, takže jsme se po úvodním průzkumu rakouského příhraničí za Českými Velenicemi uchýlili více na sever do rovinatějšího Třeboňska, kde se nám jezdilo o poznání lépe. První den jsme tak zakončili na 52. místě (ze 117) s celkovým součtem 342 bodů (350 minus 8 bodů za příjezd ve 4. minutě po limitu), což byla s přehledem první polovina startovního pole – náš cíl.

V noci ze soboty na neděli nás v kempu po půlnoci překvapila silná bouřka, resp. při pozdějším pohledu na srážkový radar to byly bouřky dvě, které se akorát v této oblasti potkaly, a řeknu Vám, byl to opravdu zážitek. Stan na klasických dvou prutech chvíli stál, chvíli v náporech větru ležel, díky bleskům bylo vevnitř prakticky neustále světlo jako ve dne, do toho rachot hromů a občas se okolím rozezněl i pronikavý vyděšený výkřik z okolních stanů v jednom případě zakončených suchým konstatováním: „Piva tu nejsou!“. Ráno jsme se ale probudili do  dalšího slunného tropického dne a po bouřce nebylo ani památky, tedy až na ty nánosy bláta na cestách okolo místních rybníků. V neděli jsme pak z Třeboňska dokázali vylovit dalších 270 bodů (v limitu), což v celkovém součtu znamenalo 612 bodů a 53. místo ze 114., takže stále první polovina. Tímto považuji cíl s přehledem za splněný! 🙂

Za sebe mohu říci, že jsem si závod pěkně užil, je to totiž úplně jiná atmosféra než na bikových maratonech. Vždyť kde jinde se Vám stane, že se v klidu pozdravíte se soupeři jedoucími v protisměru bez obav, že jeden z Vás jede nutně špatným směrem? Pouze na MTBO! 🙂 Nezbývá, než se začít pomalu těšit na příští ročník!

Odkaz na celkové výsledky (oficiální web pořadatele):
http://www.bike-adventure.cz

Podrobné vyhodnocení naší dvojice:
(BA.xls)

A na závěr ještě mapa:
Mapa BA11 s vyznačním postupů naší dvojice