Krakonošův cyklomaraton aneb Krakonošovy otázky

Krakonoš po jedenácté, tedy vstup již poněkolikáté do stejné řeky, a přece je to pokaždé trochu jiné. Letos ubytování jako loni v Mladých Bukách, na rozjetí ráno ideálních 10 km lehce z kopce, stíhám tak akorát, na sídlišti za popelnicema si ještě odskočit na malou, a pak už rovnou do startovního koridoru, RM mi tam drží místo, je docela vepředu, no aspoň se bude kam po startu propadat. Kousek vedle stojí ještě MS s novým papouškovským“ kolem v barvách teamu LIDL-TREK, předtím jsem se ještě zdravil se Strejdou (IJ), a to je tak si vše, co jsem si stačil všimnout.

Po startu se jede tentokrát nahoru na I/14 s pokračováním přes Peklo a Hrádeček, tedy jako v prvních ročnících závodu. Pořadí každým zpomalením v balíku a následným zrychlováním spíše lehce ztrácím, ale pořád je to někde okolo první třetiny, a i když po sjezdu z hlavní se silnice výrazně zúží a pole se natáhne do dálky, přesto RM i MS vidím tak o pět šest řad před sebou a říkám si, že by mohli jet spolu, ale já už se tam nedostanu. V esíčku pod nájezdem na Hrádeček je vidím naposledy, už předem jsem si řekl, že jelikož moje forma není kdovíjaká a v týdnu jsem se docela potýkal s nachlazením, tak že minimálně zezačátku nepojedu ty kopce úplně přes závit, a toho se nyní zkouším držet. Nahoře se bohužel jen těsně nezaháknu na konci formující se skupinky, tak ke golfu sám, pak až mě nabere zase další skupina. Na začátku stoupání na Babí pak první humorná příhoda, aneb rozhovor dvou jezdců někde kousek za mnou:

Hele ti musím něco říct, ale to se po*ereš!

?

No máš kalhoty naruby, vložkou ven!

A sakra, tak ráno byla ještě tma, když jsem se oblíkal.

A jak se ti v tom jede?

Tak doteď docela dobře, než jsi mi to řekl!

A skutečně, za chvíli mně míjejí a chlap má na sobě kraťasy vložkou ven! No tipnul bych si, že přece jen někde dřív nebo později radši zastavil a otočil si to, ale pokud to takhle dojel až do cíle, tak bych neváhal ho vyhlásit bojovníkem dne! Jinak nás začínají postupně dojíždět přední skupinky z krátké (a samozřejmě před nimi ještě kategorie Elite na naší trase), tak se to všelijak promíchává, a já se každým takovým promícháním vysypu o něco zpět, přece jen ještě v úterý jsem měl teplotu, od té doby mám rýmu jako trám, z rypáku by pořád chtělo něco kapat, tak se mi ani na úplnou výkonovou hranu podívat nechce a takhle okolo 180 bmp mi to zatím úplně stačí. V Žacléři se přece jen háknu do nějaké větší skupinky, tak do Královce s nima, pak se to trhá na několik částí, ale do Lubawky tam ještě někde jsem, pak přijdou úděsné kostky pod náměstím, které si mnozí pamatují z roku 2019, velké dlažky s velkýma mezerama mezi nima, to bych si tedy klidně příště odpustil, zvlášť když se po chvíli napojujeme na stejnou silnici, ze které jsme na ty kostky odbočovali. Skupina prořídla, ale stále to je tak okolo 10 kousků, pak se pokračuje severním směrem, kudy se ještě nikdy Krakonoš nejel (Błażkowa, Janiszów), jako výhoda je, že tu nejsou takový výrazný brdky jako na původní trase (Sczepanow), ale zase se o to víc jede a v jednom horizontu tam bohužel za skupinkou kousek zůstanu a už se nedotáhnu. Zůstali jsme tam tři, tak nějakou chvíli spolu, pak se zkusit přimíchávat do dalších rychlejších skupin, vždy jen na chvilku, a pak to zase nechávám jet, ale aspoň jako to zalovení tam bylo, jakože to vědomí, kdybych jako chtěl, tak bych s nima mohl jet, ale vlastně jsem ani nechtěl. Začátek Pomezek a vlastně celé Pomezky sám, okolo předjíždějící jezdci z krátké, občas i z dlouhé, ale spíš jen jednotlivci a v hlavní části stoupání (od křižovatky na Kowary ke Granica Panstwa) už dá se říci, že jsem se aklimatizoval a tempo odpovídá těm okolo. Na Pomezkách (1055 m.n.m.) zkontrolovat nadmořskou výšku na nové 840 (proto ta skloněná hlava nad řidítky), ale asi tak o 50 m to nesedí:

… zastavit si na bufetu, přece jen letos tady máme v nohách o nějakých 12 km víc, takže doplnit iontama půlku bidonu s vodou, něco málo pojíst, vyhodit tubu od použitého gelu, a hurá do sjezdu. Bohužel žádná větší skupinka se neutvořila, dali jsme to jen ve třech, ke konci ve čtyřech, všichni z dlouhé, až těsně před křižovatkou se k nám zezadu připojilo ještě pár dalších lidí, ale to ani přesně nevím, protože jsem byl zrovna vepředu. Po odbočení vpravo směr Pec je nás 5 z dlouhé a 2 z krátké, tak ti tady samozřejmě už nemají co dělat a po poučení, že asi zapomněli odbočit vlevo, se otáčejí a se slovy „No do pi*i!“ mizí rychle zpět. Transfer do Pece proti proudu řeky Úpy je naštěstí celkem poklidný, ale i tak tam jednoho ztrácíme, rychlostní prémie na autobusáku nás nechává v klidu, ta už tu není pro nás, a za chvilku už je tu parkoviště pod Javorem, sklon se začíná zvedat a začínají ke mně doléhat očekávané a zároveň i dost obávané Krakonošovy otázky:

Pročpak jsi v zimě tolik papal?

A na jaře potom tak málo trénoval?

Co tu teď jako budeš dělat?

Vždyť tě to bude hrozně bolet!

Anče, Kubo, Hajnej, pojďte se na něj honem podívat!

Odpověď mám v záloze připravenu jen jednu – musím to dát hlavou a vzadu se spolehnout na převod 36-34, ten tam dávám u prvního příčného kanálku pod 33 % úvodní stěnou a víc k tomu jako nemám, co bych řekl. Naštěstí to ale je celkem silný argument, dva lidi přede mnou radši slezli, ale ten třetí a já to nějak statečně motáme k Poustevníkovi, tam na pár sekund možno trochu ulevit nohám ze zápřahu, a pokračuje se už jen asi 25 % sklonem pod lana vleku, ale je to aspoň v lese, a dál pak už po louce na sluníčku, kde to pere ke 30 °C, ale zároveň tu i docela příjemně pofukuje do zad a sklon je po tom všem už takřka pohodových asi 18 %, místy možná jen 14 – tak takto nějak si to asi účastníci nejčastěji budou pamatovat. U Husovky také již tradiční špalír hlasitých fandů, zrovna těsně před ním ztratím jednu pozici, ale visím mu za zadním kolem a na začátku špalíru vyjíždím vpravo a spurtuje se tu najednou jak někde o etapu na Grandtour, tak to bylo pěkný, navíc jsem ten „spurt“ myslím i těsně urval, byl to naštěstí opravdu jen několika málo sekundový interval, a hned se zase rychle vrátit se nohama zpět na zem, tedy přesněji do pedálů k tomu svému šmrdlání. U Husovky krátká skoro rovinka, tak odřazení asi o 4 stupně dolů a chvilkové protočení nohou, ale k Pražské je to ještě kousek do kopce, tam už zase stále na nejlehčí převod, akorát u Boudy Na Lučinách to odvážně shazuju o jeden stupeň dolu a k bufetu dojíždím hrdinně na 36-30, nohy dobrý a křeče se zatím ani náznakem nepřipomněly, jen hlava se mi párkrát trochu zamotala, asi z té nadmořské výšky! Doplnit ionťákem jednu lahev, ve druhé s vodou je už z Polska tak polovina, a až do cíle už bude sloužit jen jako záložní. Od bufetu vyjíždím sám, po rozbité cestě k Hotelu Oddech a dál k Chatě Mír hlavně opatrně, tady se nedá nic moc získat, ale ztratit se nějakým zbytečným defektem nebo pádem dá hodně. Ve výjezdu na odbočku pod Lesní to ještě trochu kousne, ale dalo se, dál stále sám prakticky celou Horskou silnicí, ale je to víceméně pořád z kopce a aspoň je čas dát jedno preventivní Magnesium (po příjezdu do hor v pátek jsem s hrůzou zjistil, že jsem si je na chalupě zapomněl doplnit, takže mám celkem jen dvě a musím šetřit, proto první letos až zde) a trochu vyklepat nohy. Nad Dolním Dvorem mě dojede dvojice, celkem se s tím nemažou a musím přes klesání obcí dost přišlápnout, abych si je dojel, těsně před křižovatkou nabíráme ještě jednoho a jsme tak na přejezd do Strážného v celkem solidní čtveřici. Tempo udává jeden, ostatní jen visíme, ale dávám to celé na velkou placku a i v sedě cítím ve stehnech takový jako náznak síly, který tam jindy v této fázi už moc nebývá, tak ten dnešní pomalejší začátek snad začíná nést trochu ovoce. Ve Strážném na posledním bufetu všichni stavíme, docela hodně lidí před námi už tu je a nikam nespěchá, doberu, co potřebuju, lahev s ionťákem už si nechávám pouze doředit vodou, přijde mi to už moc sladký, preventivně si neodpustím i kousek melounu se solí, ale jinak se aktuálně už cítím docela dobře, možná i líp, než na začátku.

Odjíždíme ve dvojici, ale Rumovku pak jedeme už ve třech (připojil se jezdec z Police nad Metují, krátce tedy zavzpomínáme i na silniční Sudety) a z Lánova ve čtyřech, jako obvykle jsou tady tendence jet přejezd mezi Lánovem a Čistou jako časovku, aneb komu tím tady jako prospějete, tak se to snažím bez skrupulí hned v zárodku krotit a celkem se i daří udržet tempo z říše lidí. Jak se začne stoupat, tak dva, co chtěli předtím na rovině nejvíc jet, tak okamžitě zůstávají zpět, pokračuji s chlapíkem v bílém dresu na šedém kole Radon (prý německá značka), se kterým už se dnes známe snad ještě z jedné ze skupinek z Polska, napřed mi před náměstím trochu odjede, mám odstup tak 100 m, na konci obce se ke mně připojuje jeden, co se vyloupl ze stínu pod stromem, kdy si asi dával krátký oddech, a já si tempo dnes rozvrhl dobře, ve druhé polovině kopce na Hofmannky spíš o kousek zrychluji, v závěru ho předjedu a v takové roztahané trojici, možná čtveřici, přejíždíme přes vrchol. Nakonec nejvíc mě trápí neustále křupající kolo, jak jsem s ním předchozí víkend 2x zmokl na Road Stage, tak někde zůstala nějaká nečistota a v záběru se z toho ozývají opravdu nepěkné pazvuky, na konci Černého Dolu je vpravo asi 50 m od silnice nějaký nový apartmán s prosklenými stěnami, a od nich se ten zvuk odráží tak, že se v první chvíli leknu, že po mně někdo něčím střílí! Naštěstí už těch kopců nebude tolik, ale doma se na to musím opravdu pořádně podívat. Do sjezdu se pouštím jako první, ty za mnou setřesu (neúmyslně, prostě nějak nestačili), ale naštěstí už skoro dole na křižovatce předjíždím dalšího, kterého jsem ještě dnes neviděl, a je to celkem solidní tempař, takže údolím přes Svobodu to celkem odsýpá, na špici jsme se protočili každý asi jen 2x, ale ty jeho byly určitě o dost živější. Ve stoupání ke hřbitovu Mladé Buky mi bohužel ujíždí, ale dojíždím zase jiného, takže stále ve dvou, a před esíčkem pod Hrádečkem dojíždím zase toho tempaře, do následující krátkého horizontu se protáhnu, otočím, a tam nikde nikdo, až v dálce ten třetí, který mě za chvíli dojíždí, ale tempař nikde, až mi přijde nepochopitelné, jak se může za dvě zatáčky a krátký horizont takhle někdo úplně vypařit. Přes Vlčice tedy ve dvou, ale taky je to celkem dobrej tempař, rozhodně lepší, než já, takže jeho špice delší a výživnější, moje kratší a pomalejší, a ten původní tempař se k nám připojuje až na státovce I/16, tak ale zase klobouk dolů, že si nás sám na větru dojel. Dojezd tedy ve třech, čekám, kdy přijdou křeče, protože nejpozději tady už skoro vždycky pomalu choděj, ale dnes jen dva takové miniaturní náběhy, po který se stačí trochu protáhnout a jsou definitivně pryč, no toto? V podstatě jen tak zdvořile nakoukly zpoza dveří, aby se jako neřeklo, že se vůbec ani neukázaly, a hned zase šly! Ve finálním brdku ke kruháči odjíždí tempař číslo 2, tempař číslo 1 ztrácí, takže to domotávám celkem v klidu mezi nima a jedná se o jeden z mých nejpoklidnějších zdejších dojezdů.

V cíli mi stopky ukazují čas 5:38:58, vzdálenost letos byla něco přes 147 km, takže průměr cca 26,1 km/h, jindy tady bojuju o čas pod 5 h, letos kvůli tomu prodloužení byl odhad spíše tak 5:30, což tedy také nakonec nevyšlo, ale letos byla do Pomezek trasa opravdu originál, který se nikdy předtím nejel, takže těžko nějak srovnávat. RM dojel v čase 5:23:02, takže ten se pod 5:30 zkušeně vešel, naopak MS jsem v cíli vyhlížel dlouho marně, nakonec dojel v čase 6:00:22, že prý měl hned za přejezdem do kopce na Babí defekt, dostal se tak těsně po startu úplně na konec startovního pole, a pak jel celou dobu v podstatě sám, resp. občas i někoho dojel, ale moc si s ním nepomohl. Přesto na mě od Pomezek v podstatě nic neztratil, a to já v nějaké aspoň menší skupině nebo aspoň spolupracující dvojici většinou (mimo hlavní kopce) pořád byl, tedy výkon by tam byl, tak škoda. Za sebe v rámci možností asi relativní spokojenost, jako ze začátku jsem nestíhal, trochu i vědomě, a psychicky mě to trochu deptalo se propadat skupinkami dozadu, ale nakonec se to asi vyplatilo a až do závěru jsem pak mohl jet, co to v rámci možností šlo! Letošní ročník si tak zapisuji do diáře jako jeden z mála, kdy jsem nedojížděl v totálních křečích, v což jsem vzhledem k aktuálnímu stavu i relativně teplému slunečnému počasí předem vlastně ani nedoufal. A druhé Magnesium zůstalo dokonce úplně nepoužité, tedy jsem to objel na jedno, dva gely cestou plus jeden před startem, půl lahve vody a tři a půl lahve ionťáku, plus samozřejmě dost dalších nápojů a něco málo k jídlu na bufetech (stavěl jsem letos na všech). Výsledek samozřejmě mohl být lepší, jak co do času (5:30), tak umístění (obecně do 200. místa, ale to dnes bylo za 5:17, takže docela daleko), ale za jakou cenu? Takto se mi aspoň až do konce chtělo jet, nohy byly nakonec taky spíš jedny z těch mých lepších, a ani při pohledu do srovnávací tabulky mých dosavadních účastí to žádnej propadák nebyl, sice co do pořadí je to rok od roku horší, ale taky mi připadá, že se to pole doplňuje hlavně zepředu, kdežto ti, co dřív jezdili zhruba na mojí úrovni, už tolik nejezdí:

A taky většinu trasy jsem to objel na velkou placku, shazoval jsem jen na Hrádečku, v druhé polovině Pomezek, samozřejmě na Pražskou a pod Lesní, resp. tam jsem po bufetu myslím už radši ani nenahodil, a pak už asi jen na Rumovce, i když tam je to dáno spíše tou prudkou změnou směru v přechodu ze sjezdu do stoupání), a z Černého Dolu na Hofmannky. Na metál to asi není, ale na takové aspoň trochu vnitřní uspokojení ano, to RM dojel sice o 16 min přede mnou, ale pocitově si to prý moc neužil. Za rok doufám snad v trochu lepší formu, hlavně tedy, co se hmotnosti týká, přece jen +5 kg už je do takových kopců trochu moc! Zase ale na druhou stranu nepříjemné otázky Krakonoše jsem myslím v rámci možností nakonec ustál celkem se ctí.

Celkové výsledky ani nevím, někoho vyhlašovali, ale já to určitě nebyl, tak na konci uvádím aspoň odkaz. V tombole už tradičně nic, vlastně ani tričko jsem si letos nakonec nekoupil, i když se mi celkem líbilo, ale vzpomínky a tento report už snad nikdy nevymizí! Pořadatelům velké díky, trať je zajištěná vzorně, akorát v té Lubawce by mohly nebýt (daly by se objet) ty šílené kostky.

Odkaz na záznam Strava: https://strava.app.link/YjT6flNJgUb

Odkaz na celkové výsledky: https://vysledky.sportsoft.cz/race/423